Lidé kolem
pondělí červen 26, 2017
Register
Submit to FacebookSubmit to Google PlusSubmit to Twitter

snih_01Dnešní díl bude poněkud netradiční. Obvykle, když píši články o lidech a jejich profesích, zabere to několik dní. Musím vymyslet o kom psát, pak vybraného "štastlivce" požádat o rozhovor (ne každý je rád, když se o něm píše), domluvit si s ním termín setkání (což není vždy úplně jednoduché), napsat článek, vyfotit několik obrázků a nakonec opět kontaktovat "štastlivce" a požádat jej o kontrolu a následnou autorizaci. Dnešní den byl jiný.

   

Na ranním briefingu dostal roj RNS úkol očistit světla na vzletové a přistávací  dráze. V 10:00 byl plánovaný start dvou L-159 ALCA, takže vše muselo být do té doby hotové. Přihlásil jsem se na výpomoc s tím, že bych mohl udělat pár fotek. Oblékl jsem si několik vrstev oblečení, vzal foťák, dostal lopatu a mohli jsme vyrazit. Bylo nás 6 a měli jsme před sebou 2400m dlouhou dráhu s 272 světely. Práce šla poměrně pěkně od ruky, a tak zbyl i čas na to, abych se "rozhlédl" kolem. Po vzletové a přistávací dráze jezdilo několik kusů techniky, které jen tak v civilním životě    nepotkáte.

 

Prvním z nich byl TJS 560. Téměř 14m dlouhá souprava zvládne očistit od sněhu  na jeden průjezd 5m široký pruh dráhy. Skládá se z tahače Mercedes-Benz Actros 2032, pluhu, kartáče a "fukaru". Pluh shrne sníh na stranu, kartáč vyčistí přimrzlý sníh a "fukar" vše dokončí. Dráha je pak dokonale čistá. "V čáslavi používáme 2 kusy této techniky, vzletovou a přistávací dráhu je Četa letištního zabezpečení schopna očistit od sněhu za cca 45 minut", říká řidič, štábní rotmistr Jiří Šulc.

 

  • snih_01
  • snih_05
  • snih_06
  • snih_07
  • snih_08
  • snih_09
  • snih_10
  • snih_11
  • snih_12
  • snih_13
  • snih_14
  • snih_15
  • snih_16
  • snih_17
  • snih_18
  • snih_19
  • snih_20
  • snih_21
  • snih_22
  • snih_23
  • snih_24
  • snih_25
  • snih_26
  • snih_27
  • snih_28
  • snih_29
  • snih_31
  • snih_32
  • snih_33
  • snih_34
  • snih_35
  • snih_36
  • snih_37
  • snih_38
  • snih_39
  • snih_40
  • snih_41
  • snih_42
  • snih_43
  • snih_44
  • snih_45
  • snih_46
  • snih_47
  • snih_48
  • snih_49
  • snih_50
  • snih_51
  • snih_53

 

Pokud vyhrnuté závěje kolem dráhy překročí povolenou výšku a mohly  by tak představovat nebezpečí pro startující a přistávající letouny, používá se sněhová fréza Kahlbacher na podvozku Mercedes-Benz U400. Přebytečný sníh fréza "odhází" dále od dráhy.

Dalším zajímavým automobilem je ROKO-8 na podvozku Mercedes-Benz 1828. Souprava slouží k nanášení rozmrazovací směsi na vzletovou a přistávací dráhu. Pomocí dvou ramen je schopna nanést postřik (močovina ředěná vodou) na pruh o šířce 24m. Směs účinkuje cca do -8 stupňů celsia. Sůl se nepoužívá, protože by mohla letouny poškodit.  

 

Další skupinou, mimo nás s lopatami a Četu letištního zabezpečení, je skupina rotmistra Václava Volence, která se stará o záchytná zařízení - lana a sítě. V případě, že selžou letounu brzdy, jsou to právě lana a sítě, která pomohou letounu zastavit. Záchytné lano může využít pouze letoun vybavený hákem. Ten JAS-39 Gripen ani L-159 ALCA nemá. Pan rotmistr Volenec dodává, že cvičně "chytali" francouzský Jaguar a britský F/A-18 Hornet. Oba "záchyty" proběhly úspěšně. "V mrazivém počasí je nutné těmto bezpečnostním prvkům věnovat zvýšenou pozornost. Mechanické částí v tomto počasí mohou zamrznout  a zařízení tak nemusí v krizové situaci správně zafungovat", říká pan rotmistr. Přicházíme na kraj dráhy a pan rotmistr Volenec žádá řídící věž, aby cvičně zvedla záchytné lano. Téměř 5m vysoká a 60m široká síť se zvedne za 1,6 sekundy. Je to opravdu rychlost.

 

Během celého dne i noci proběhne ještě několik kontrol vzletové a přistávací dráhy. Všechny směny dělají maximum pro to, aby byla dráha připravena pro vzlet i přistání. Ne vždy se to daří, někdy má počasí jiný názor.

 

kapitán Radoslav Jančev