Ve čtvrtém díle seriálu Lidé kolem zavítáme k 211. taktické letce, konkrétně k technikům JAS-39C/D Gripen.

S technikem, praporčíkem Milanem Roudným, jsme se setkali v hangáru, kde probíhají technické kontroly, údržby a opravy Gripenů. Právě se zde pracovalo na trojici letounů. „Všechny Gripeny, které zde vidíte, jsou na pravidelné údržbě. Údržbu musíme provádět po patnácti, dvaceti, dvaceti pěti, padesáti, stech a dvou stech hodinách provozu,“ říká praporčík Roudný a pokračuje: „Samozřejmě, čím více nalétaných hodin, tím je kontrola náročnější. Při té základní, která je po 15ti hodinách, se kontroluje například stav provozních kapalin, opotřebení brzd atp. Hotová je zhruba za hodinu.  Po nalétaných 100 hodinách přichází na řadu větší kontrola, která trvá řádově 3-4 dny. Při této kontrole probíhá i test motorů, převážně v nouzových režimech, výměna některých dílů a provozních kapalin. To vše, jsme schopni udělat zde, na letišti v Čáslavi. Pouze na práce po osmi stech hodinách létají Gripeny do Švédska, kde současně  dochází i k implementaci nových softwareových upgradů letounu. Některé zástavby jsou také prováděny pracovníky švédského servisu přímo u nás v hangáru.
 

Jak jsem se dále dozvěděl, Gripen obsahuje několik řídících jednotek, které neustále kontrolují všechny systémy letounu. Technik hned po letu vidí, zda jsou systémy v pořádku, či je li zde nějaký problém. Některé anomálie jsou povoleny, některé ne. Při problému letoun technika informuje pomocí číselných kódů a několika možností vadných agregátů, či řídicích jednotek. Toto si obsluhující personál opíše, záznamy z letu stáhne na speciální záznamové zařízení, takzvané DTU a odnese na vyhodnocení, kde se v počítači dají zjistit veškeré parametry letu, práce daných systému a lokalizovat problém či závada. Po vyhodnocení problému se letoun odtáhne do hangáru a začne se s odstraňováním závady, aby mohl Gripen co nejdříve opět plnit své úkoly.

Při otázce, zda lze srovnat JAS-39C/D Gripen a Mig-21 se praporčík Roudný neubrání úsměvu. „Je to jako srovnávat Škodu 120 a novou Octavii. Gripen je generačně úplně jiné letadlo. Principiálně jsou některé systémy podobné, ale v oblasti elektroniky a moderních systémů se porovnávat opravdu nedají. Přeci jen je mezi nimi rozdíl zhruba půl století,“ podotýká praporčík Roudný.

01/13 

   

Mimo pravidelné údržby a opravy má technický personál 211. taktické letky ještě další povinnosti. Mezi ně patří i účast na letových akcích při leteckém výcviku, reprezentace na leteckých dnech a cvičeních a také služba v pohotovostním systému NATINADS. Jak říká praporčík Roudný, „Každá z těchto činností má svá specifika. Pokud jsme v hotovosti (pohotovostní systém NATINADS pozn. autora), tak musíme v co nejkratším čase vypravit letoun na vzlet. Obvykle nám to od vyhlášení signálu k okamžiku, kdy se pilot odlepí s letounem od vzletové dráhy, trvá cca 8-9 minut. Limit pro vzlet je 15 minut a to jak ve dne, tak v noci. Nikdy nevíme, kdy se v budově hotovosti rozezní signál ALPHA SCRAMBLE, což je znamení k ostrému vzletu. Letové akce bývají někdy náročnější. Dlouhé hodiny trávíme na betonových plochách, což je nepříjemné jak v létě, tak v zimě. Teplota někdy přesahuje i 40 stupňů celsia a nebo klesá pod bod mrazu a v kombinaci s větrem či sněžením to při přípravách nebývá zrovna příjemné. Ale každé povolání má své plusy a mínusy, nestěžuji si – práce je pro většinu z nás koníčkem.“

Jedním z důležitých úkolů čáslavské základny je program Air Cross Servicing. „Cílem programu je vyškolit technický personál daného letiště tak, aby byl schopen přijmout alianční letouny, poskytnout jim základní technickou podporu a odbavit je k dalšímu letu,“ říká praporčík Roudný.  V současné době je technický personál 21.zTL schopen v rámci programu Air Cross Servicing pracovat na belgických letounech 4-16 a německých PA-200 Tornado. Naše základna poskytuje výcvik zahraničním technikům na letouny L-159, výcvik na letouny JAS-39 Gripen pro zahraniční techniky je nyní ve stádiu přípravy.

Práce technika letounů je náročná. Stejně jako v ostatních profesích, kde je zodpovědnost za lidské životy, tak i zde je důležitá bezchybně odvedená práce. Během roku musí technici absolvovat několik školení a následných přezkoušení. Chyby se zde neodpouštějí. I ta sebemenší nepozornost může vést ke ztrátě lidských životů a materiálním škodám v řádech miliard korun. Jak jsem se přesvědčil, technici si to dobře uvědomují a dělají vše proto, aby se naplnilo přání „kolik startů, tolik přistání“.

kapitán Radoslav Jančev

podplukovník Pavel Buchta