Práce leteckého technika je krásná i náročná zároveň

Primárním úkolem techniků 212. taktické letky je připravovat letadla k letové akci a držet je, co se týká údržby, v provozuschopném stavu.

Na každém letounu, který je předurčen na letovou akci, je nezbytné provést předletovou přípravu. Jedná se o soubor prací, které jsou dány dokumentací pro provoz a údržbu a provádí ji technik, avionik a zbrojíř.

Šéfem příprav je vždy technik letounu v odbornosti drak, motor, který se na nástupu na letovou směnu dozví veškeré informace týkající se letového dne. Předpokládaný čas vzletu letounu, jeho samotnou konfiguraci jako např. požadované množství paliva, podvěsné vybavení letounu, výzbroj, případně nějaké další vybavení k plnění daného úkolu. Dále si vyzvedne deník letounu, který musí mít vždy u letadla (do něho se zapisují veškeré přípravy, zjištění a odstraňování závad, omezení letounu, konfigurace a sledované hodnoty různých systémů).

Samotná letová akce a následná příprava je zahájena nástupem v prostorech 212. taktické letky. Poté se technici přemístí do úkrytu letounů, kde připraví letoun na tahání letištními tahači. Technický personál s sebou spolu s letounem přemístí na stojánku potřebné pozemní vybavení jako např. kryty vstupního a výstupního ústrojí, klíny pod kola, ochranné prvky důležitých agregátů a částí letounu, uzemňovací kabel, ruční hasicí přístroj.

Předletová příprava je zahájena na stojánce a zahrnuje kontrolní prohlídku letounu v odbornosti motor – drak, avio a zbroj. Po sejmutí krytů a ochranných prvků technik během prohlídky kontroluje všechny části letounu, které spadají pod jeho odbornost jako např. motor a motorový prostor, přistávací zařízení, hydraulický systém, olejový systém, palivový systém, systém klimatizace ale i potah letounu, nýty a šroubované spoje. Zároveň kontroluje stav provozních kapalin a požadované tlaky v různých systémech.

V případě použití ostré munice potřebují technici na předletovou přípravu více času. Munici je potřeba dopravit, připravit, nainstalovat na letoun, nabít, popř. nakonfigurovat. Během nabíjení a manipulace s ostrou municí je před letounem (v případě použití raket i za letounem) umístěn červený výstražný praporek a je zakázán veškerý pohyb jak osob, tak pozemních prostředků. „Pokud zbrojíři provádí tuto přípravu, z důvodu bezpečnosti, na letounu nesmí pracovat nikdo jiný. Je rozdíl létat s ostrou municí a bez ní při cvičných letech“, říká vrchní praporčík 212. taktické letky, letecký technik Petr Měšťák.

Veškeré přípravy a činnosti prováděné na letadle jsou zapsány do deníku přípravy letounu. Na závěr předletové přípravy provede velitel roje kontrolu uzlových bodů. Svým podpisem stvrzuje, že letadlo je připravené k letu a podává o tom hlášení dozorčímu inženýrovi. Pak už technici jen vyčkávají na příchod pilota, kterému podává technik letadla hlášení o stavu a konfiguraci daného stroje.

Mezi techniky alek, s odborností avionik, najdeme také jednu ženu. Větší zastoupení mají ženy ve skupinách objektivní kontroly a evidence dat, kde se starají jednak o výškovou výstroj všech pilotů ale zároveň se podílí i na sběru dat a vyhodnocování letových parametrů po každém letu.

Letečtí technici jsou příslušníky inženýrsko-letecké služby (ILS) a musí mít letecké vzdělání. Mají tedy buď vystudovanou vojenskou školu v oboru, anebo jsou absolventy kurzu  pro ILS, který trvá cca 8 měsíců. V případě civilního leteckého vzdělání, absolvují rozdílový kurz pro ILS v délce trvání cca 6 týdnů.  

„Dalším požadavkem, který musí technici splňovat je tzv. typovka, typové oprávnění na práci na daném typu letadla. Kurz trvá zhruba 5 týdnů, první část je společná pro všechny odbornosti, poté se příslušníci kurzu rozdělí podle jednotlivých odborností“, vysvětluje hlavní inženýr 212. taktické letky major Miroslav Beran.  A dodává: „Po této etapě odborného vzdělávání ve Vyškově se vrací zpátky na letku a nastává fáze „on job trainingu“, kde jsou přesně specifikované body, které musí splnit, než požádají o povolení samostatné práce na technice“. Po úspěšném přezkoušení se stávají technikem schopným samostatně vykonávat veškeré činnosti, ke kterým jsou oprávněni ve své odbornosti.

Vzhledem k předpokládanému nasazení v zahraničních operacích je nezbytná znalost anglického jazyka na úrovni STANAG 2222 u důstojnického a praporčického sboru.

V sedmi kontingentech Leteckého poradního týmu (LPT), které působily na území Irácké republiky, se vystřídalo zhruba 200 vojáků, z toho do 40 příslušníků technického personálu.  Hlavním úkolem LPT bylo plnit úkoly výcviku a mentorování létajícího a pozemního personálu iráckých vzdušných sil na letounech L-159.

Práce leteckého technika se nedá dělat jen pro peníze. K letadlům musíte mít i určitý vztah. Být leteckým technikem u vojenského letectva je prestižním a krásným, ale zároveň obtížným a velice zodpovědným povoláním.

Foto: 21.zTL