Čtyři piloti absolvovali přeškolovací výcvik ve Švédsku

Další čtyři armádní piloti z čáslavské základny odletěli v polovině února do Švédska, kde je čekal základní přeškolovací výcvik na nadzvukové letouny JAS-39 Gripen. Výcvik na letecké základně Satenäs, kde sídlí křídlo F7 „Skaraborgs“ švédského letectva trval zhruba
3 měsíce.  Čeští piloti byli prvními přeškolovanými piloty gripenů u znovu obnovené 73. letky „PHOENIX“.

Nabitý program výcviku se skládal z mnoha částí. Nejdříve piloti absolvovali výcvik na centrifuze a dril činností při nouzovém opuštění letounu s přistáním do vody. Náročná byla také trenáž v bazénu, kde piloti za téměř úplné tmy, při silných umělých vlnách, simulovaném větru, dešti a pocitové teploty okolo 4 stupňů museli prokázat zkušenosti získané v průběhu teoretické přípravy a suchého nácviku.

Ve Švédsku na piloty čekala nejen teoretická příprava zaměřená na technický popis letounu, ale také náročný trénink na simulátoru a samotné lety.. „Běžný den začínal ranním brífinkem, kde jsme se dozvěděli, kdy a jaké cvičení poletíme“, říká jeden z nových pilotů gripenu.  A dodává: „Velký důraz byl kladen na správnou přípravu na let a jeho následné vyhodnocení“.

Pilot se nejdříve musí seznámit s tím,  jak fungují různé systémy letounu, což je důležité zejména při řešení různých závad. Na simulátoru musí zvládnout s novým letounem vzlétnout a přistát. Důležitý je výcvik létání podle přístrojů, létání za zhoršených meteorologických podmínek a řešení nouzových situací. Výcvik jako takový je obecně koncipovaný ve smyslu od jednoduššího ke složitějšímu. Výcvikové prostory, do kterých čeští piloti nejčastěji létali, se nacházely nad největším jezerem v Evropské unii – Vänernským jezerem a nad pobřežím Severního moře mezi Norskem a Dánskem. Součástí výcviku pilotů byly i lety nadzvukovou rychlostí, které piloti absolvovali právě nad Severním mořem.  Čeští piloti při přeškolení ve Švédsku nalétali zhruba 30 letových hodin na simulátoru a 15 letových hodin na dvoumístných gripenech typu D a poté i na jednomístné variantě C.

„Všichni čtyři piloti již mají zkušenosti z letounu L-159 ALCA a jejich přechod na  nadzvukový letoun je tak mnohem snazší. Na alkách naši  piloti nalétají řádově stovky letových hodin a někteří mají zkušenosti i ze zahraničních cvičení“, říká plukovník Petr Tománek, velitel 21. základny taktického letectva Čáslav.

„Po návratu do České republiky na piloty čeká dvou až třítýdenní cyklus teoretických přednášek, který je má adaptovat zpět na domácí prostředí. Dále následuje letecký výcvik pro operační použití na letounech JAS-39 Gripen C/D. Po jeho ukončení budou piloti  zařazeni do hotovostního systému NATINAMDS“, dodává velitel 21. taktického křídla v Čáslavi plukovník Jaroslav Tomaňa.

„To, že jsem se stal stíhacím pilotem je pro mě splněný sen, který jsem žil  od dětství. Létání je pro mě poslání a rozhodně to není pouze práce. Je to životní styl, kterým žiju i v osobním životě“, říká další z přeškolených pilotů. „Přesně tak, splněný sen“, přitaká další. „Když vidím tento letoun letět na obloze, stále nemůžu uvěřit tomu, že mohu tento stroj pilotovat i já“.

Ten, kdo se chce stát vojenským pilotem má před sebou poměrně dlouhou a náročnou cestu. Nejdříve se musí stát vojákem z povolání, absolvovat studium na Univerzitě obrany a  během něj základní letecký výcvik v Centru leteckého výcviku Pardubice.  Na 211. a 212. taktickou letku jsou piloti doplňováni podle potřeb Armády České republiky z 213. výcvikové letky. Piloti musí absolvovat všechny druhy předepsaného výcviku např. výcvik manévrového vzdušného boje, výcvik vzdušného souboje za hranicí viditelnosti, navigační lety, útok proti pozemním cílům a další. Ti, kteří dosahují vynikajících výsledků „Air to Air“,  jsou předurčeni pro bojové letouny JAS-39 Gripen. Noví piloti gripenů nahradí u 211. taktické letky své kolegy, kteří odešli do zálohy či přešli na jiná služební místa.

Ve výzbroji čáslavské 211. taktické letky je v současné době 14 gripenů, z toho 12 jednomístných bojových JAS-39C a 2 dvoumístné cvičně –bojové JAS-39D. Nové moderní stroje nahradily od 1. července 2005 dosluhující letouny MiG-21MF v aliančním systému kolektivní ochrany NATINADS (NATO Integrated Air Defence System, později NATINAMDS – NATO Integrated Air and Missile Defence System).

Foto: tiskové oddělení F7 wing