Čeští stíhači v Pobaltí uskutečnili už 13 ostrých vzletů

Třináct ostrých vzletů a splněný plán letových hodin strávených ve vzduchu mají na kontě čeští stíhači, kteří působí na estonské základně Ämari. Úkolové uskupení s letouny JAS-39 Gripen je nasazeno od 1. září 2019 k ochraně vzdušného prostoru Baltských zemí, které nedisponují vlastním letectvem.

Kromě ostré hotovosti realizují čeští stíhači také cvičné lety. „Spolupracujeme s aliančními kolegy ve vzduchu i na zemi,“ vysvětluje velitel uskupení podplukovník Pavel Pavlík. Piloti tak strávili stovky hodin ve společných výcvikových misích například i s jednotkami alianční předsunuté přítomnosti (eFP). Specifickým druhem výcviku jsou také lety v nízkých hladinách nad mořem, což nelze v podmínkách České republiky realizovat.

„Předání operačního úkolu je plánováno na 31. prosince. Přelet gripenů, a první části personálu by se pak měl uskutečnit ve čtvrtek 2. ledna 2019,“ dodává podplukovník Pavlík. Návrat druhé poloviny kontingentu je naplánována na 9. ledna 2020. České vojáky vystřídají na estonské základně příslušníci polských vzdušných sil s letouny F-16.

Na estonskou základnu byly v srpnu přesunuty letouny JAS-39 Gripen a vojáci primárně
z 21. základny taktického letectva Čáslav. V polovině mise se část personálu obměnila. V průběhu 4 měsíců byly v oblasti realizovány desítky ostrých vzletů, úsilí se rozdělilo kromě českého také mezi belgické a dánské letectvo.

Český kontingent v Estonsku je součástí mise NATO pro zabezpečení vzdušného prostoru Baltských států, které nedisponují vlastním nadzvukovým letectvem. Piloti s letouny JAS-39 Gripen drží ostrou hotovost v rámci systému NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System – Integrovaný systém protivzdušné a protiraketové obrany NATO). Na ochraně vzdušného prostoru Lotyšska, Litvy a Estonska se dále podílí dánské a belgické letectvo s letouny F-16 z litevské základny Šiauliai.

Autor: kpt. Vladimír Ficenec